Jsou za pokus o atentát na Roberta Fica zodpovědní činitelé liberální opozice, médií a neziskových organizací?Anketa
Scholz vystoupil proti všem, kteří údajně chtějí oživit plán na vytvoření bezletové zóny nad Ukrajinou, a poznamenal, že aktuálně v tomto ohledu slyší návrhy, které „nejsou dobré“. „Nedává to smysl. Není to nic, co by mělo smysl, ani když teď někdo řekne, že uděláme něco takového třeba jen na sedmdesát kilometrů nebo sto kilometrů. Musíme se soustředit na podporu Ukrajiny, ale my sami nechceme být a ani nebudeme účastníky války. Ani my, ani Evropa, ani NATO. A nepotřebujeme, aby nám někdo říkal, co máme dělat,“ ohradil se tvrdě proti takovým nápadům Scholz, jenž z plakátů vylepených po německých městech slibuje „zajištění míru“.
Plán, na nějž zřejmě Scholz aktuálně tvrdě reagoval – tedy zřízení protiraketového štítu nad západní Ukrajinou z území NATO – přitom podporují někdejší špičky evropské a americké politiky. Bild přidává, že ti, které německý kancléř označuje za nebezpečné válečné štváče, nejsou jen tak ledajací zadáci.
Fotogalerie: - Kříže před německou ambasádou
Uvedený plán před několika dny představila Mezinárodní pracovní skupina pro bezpečnost a euroatlantickou integraci Ukrajiny, které spolupředsedají vedoucí prezidentské kanceláře Ukrajiny Andrij Jermak a bývalý generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen, a podepsáni jsou pod ním například bývalá ministryně zahraničí USA Hillary Clintonová, bývalý britský premiér Boris Johnson, polský exprezident Aleksander Kwaśniewski a polský expremiér Marek Belka, expremiér Slovenska Mikuláš Dzurinda, někdejší finská premiérka Sanna Marinová, expremiér Švédska Carl Bildt, bývalá litevská prezidentka Dalia Grybauskaite, někdejší vrchní velitel NATO v Evropě Wesley Clark a další bývalí vysoce postavení členové vlád Francie, USA, Kanady a dalších států.
Zpráva s odůvodněním nutnosti budoucího členství Ukrajiny v NATO a konkrétními návrhy, kde se mimo jiného píše, že by Severoatlantická aliance měla pozvat Ukrajinu k zahájení rozhovorů o členství již letos v červenci, obsahuje body, jež se přímo zmiňují o návrzích na vytvoření „rozšířeného štítu protivzdušné obrany podél západní hranice Ukrajiny“. „Ten by chránil NATO před ruskými raketami a údery bezpilotních letounů, ale také ukrajinské civilisty a vojenskou infrastrukturu v přesně vymezené oblasti odpovědnosti uvnitř západní Ukrajiny. To by Ukrajině umožnilo přesunout systémy protivzdušné obrany k frontové linii a chránit klíčová města, jako je Dněpr a Charkov,“ uvádí se v dokumentu.
Fotogalerie: - U německých sousedů
Zatímco Scholz o obraně 1 400 kilometrů dlouhé hranice NATO s Ukrajinou a části ukrajinského území hovoří s varováním, expert jeho strany na obranu Joe Weingarten naopak časopisu Der Spiegel řekl, že by se mělo Německo k tomuto nápadu připojit a použít při obraně Ukrajiny i vlastní jednotky, jež by byly umístěné na území států NATO. „V současné vojenské situaci si myslím, že je nutné a zodpovědné umístit německé protiletadlové raketové jednotky na území NATO na hranici s Ukrajinou, aby chránily vzdušný prostor nad západní Ukrajinou – například systémy Patriot,“ mínil s tím, že by byl ukrajinský vzdušný prostor zčásti střežen z okolních zemí, a otázkou podle něj bude, jaká bude panovat ochota tento plán uskutečnit v Polsku, na Slovensku a v Maďarsku.
Plán kromě samotného kancléře odmítá také šéf poslaneckého klubu SPD Rolf Mützenich, jenž hlásí, že není o čem debatovat. Ochrana vzdušného prostoru Ukrajiny prostřednictvím jednotek NATO by podle něj znamenala odklon od zásady, že nechceme aktivně zasahovat do války. Německá SPD podle jeho slov tak tento krok nepodpoří.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Radek Kotas
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
D
